Nemoc z povolání: jak se uznává a co čeká zaměstnavatele

6 min čtení · Znění předpisů ověřeno k 2. 10. 2026

Podle § 271k odst. 4 zákoníku práce jsou nemocemi z povolání nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu. Tím je nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Podle jeho § 1 jsou nemoci z povolání nemoci vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu; nemocí z povolání se rozumí též akutní otrava chemickými látkami.

Seznam nemocí z povolání

Seznam tvoří přílohu nařízení a je rozdělen do šesti kapitol: nemoci způsobené chemickými látkami, nemoci způsobené fyzikálními faktory (například hlukem, vibracemi nebo dlouhodobým přetěžováním), nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice, nemoci kožní, nemoci přenosné a parazitární a nemoci způsobené ostatními faktory. U každé položky seznam uvádí podmínky vzniku, tedy jaká práce a jaká expozice musí být prokázána. Právě tyto podmínky později ověřuje hygienická stanice na pracovišti.

Kdo nemoc z povolání uznává

Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, rozděluje role. Podle § 61 odst. 1 zjišťují a posuzují zdravotní stav osoby v souvislosti s nemocí z povolání poskytovatelé pracovnělékařských služeb. Podle odst. 2 nemoci z povolání posuzují, uznávají a dále sledují pouze poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání; posuzujícím lékařem je lékař se specializovanou způsobilostí v oboru pracovní lékařství.

Podle § 62 odst. 1 se nemoc uznává na základě zjištění zdravotního stavu (včetně stavu před vznikem onemocnění), výsledků odborných vyšetření a ověření podmínek vzniku nemoci. Podle § 62 odst. 3 provádí ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, tedy krajská hygienická stanice. Pro zaměstnavatele to znamená šetření na pracovišti: hygiena zjišťuje, zda a jak dlouho byl zaměstnanec vystaven faktoru, který nemoc podle seznamu vyvolává.

Co zaměstnavatel při šetření potřebuje

• popis práce a pracoviště zaměstnance, včetně historie zařazení na jednotlivé pozice,
• kategorizaci prací a protokoly o měření rizikových faktorů (hluk, vibrace, prach, chemické látky),
• evidenci rizikových prací podle § 40 zákona č. 258/2000 Sb., je-li práce riziková: odpracované směny, prohlídky, výsledky měření,
• doklady o poskytnutých osobních ochranných pracovních prostředcích a o školení,
• záznamy o pracovnělékařských prohlídkách a o tom, kdo je poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Čím úplnější jsou tyto podklady, tím přesněji může hygiena podmínky vzniku posoudit. Chybějící měření nebo neúplná evidence rizikových prací firmě při šetření nepomohou a mohou být samostatně pokutovány (nevedení evidence rizikových prací až 2 000 000 Kč podle § 92h zákona č. 258/2000 Sb.).

Povinnosti zaměstnavatele po uznání

Podle § 105 odst. 6 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatnit taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání. Uznaná nemoc je tedy signálem k revizi hodnocení rizik a opatření na daném pracovišti, nikoli jen administrativní položkou.

Doklady o evidenci a hlášení pracovních úrazů a uznaných nemocí z povolání musí zaměstnavatel podle § 108 odst. 6 písm. b) zpřístupnit odborové organizaci a zástupci zaměstnanců pro BOZP. Hygienická stanice může podle § 84 zákona č. 258/2000 Sb. nařídit opatření k omezení rizik, uložit měření nebo nařídit mimořádné lékařské prohlídky ostatních zaměstnanců na stejném pracovišti.

Prevence: na co se zaměřit

1. Udržujte kategorizaci prací aktuální a opřenou o měření; při změně technologie nebo postupů ji přehodnoťte.
2. U rizikových prací veďte evidenci podle § 40 a hlídejte lhůty periodických prohlídek (druhá riziková a třetí kategorie jednou za 2 roky, čtvrtá jednou za rok).
3. Rizika řešte přednostně technicky a organizačně (odhlučnění, odsávání, střídání činností); OOPP jsou až poslední krok.
4. Sledujte signály: opakované stížnosti na stejné obtíže u jedné profese jsou důvod k měření a konzultaci s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
5. Při zahájení šetření spolupracujte s hygienickou stanicí a připravte podklady podle výše uvedeného seznamu.

Článek je obecná informace podle znění předpisů k datu ověření, ne právní poradenství. Konkrétní povinnosti závisí na vašem provozu – rádi je s vámi projdeme. Které povinnosti se týkají vaší firmy? Test o 7 otázkách.

Zdroje

• Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání (otevře se v novém okně)
• Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (§ 61, § 62) (otevře se v novém okně)
• Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb. (§ 105 odst. 6, § 108 odst. 6, § 271k) (otevře se v novém okně)
• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (§ 40, § 84, § 92h) (otevře se v novém okně)

Pojmy z článku

• Nemoc z povolání
• Celý slovník pojmů