Hodnocení rizik v BOZP: co zákon chce a jak vypadá v praxi

4 min čtení · Znění předpisů ověřeno k 2. 10. 2026

Hodnocení rizik vychází z § 102 zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.). Podle odstavce 1 zaměstnavatel vytváří bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a podmínky. Činí tak vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a opatřeními k předcházení rizikům.

Co zákon výslovně ukládá

Podle § 102 odst. 3 je zaměstnavatel povinen:

• soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy,
• zjišťovat jejich příčiny a zdroje,
• vyhledávat a hodnotit rizika,
• přijímat opatření k odstranění rizik.

Výsledky patří k zaměstnancům

Podle § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce zaměstnavatel seznámí zaměstnance s riziky, s výsledky hodnocení rizik a s opatřeními. Hodnocení rizik proto nemá zůstat v šuplíku. Musí se dostat k lidem, kterých se týká, protože právě oni s riziky při práci přicházejí do styku.

Souvislost s kategorizací prací a OOPP

Hodnocení rizik není izolovaná agenda. Souvisí s kategorizací prací, o jejímž výsledku zaměstnavatel informuje zaměstnance (§ 103 odst. 1 písm. b)). Navazují na něj i osobní ochranné pracovní prostředky: zaměstnavatel je poskytuje podle vlastního seznamu zpracovaného na základě vyhodnocení rizik (§ 104). Oběma tématům se věnují samostatné články.

Jak vypadá hodnocení rizik v praxi

Níže uvedený postup je obecný pracovní rámec, který odpovídá krokům z § 102 odst. 3. Není to vzorový formulář ani závazná metodika z právního předpisu. Podrobnost se liší podle toho, jak složitá a nebezpečná je činnost firmy.

1. Popište pracoviště a činnosti. Zapište, kdo kde pracuje, jaké práce vykonává a s jakými stroji, látkami nebo postupy přichází do styku.
2. Identifikujte nebezpečí. U každé činnosti zjistěte, co může způsobit újmu na zdraví, a hledejte příčiny a zdroje těchto nebezpečí.
3. Odhadněte riziko. U každého nebezpečí posuďte, jak pravděpodobné je, že k újmě dojde, a jak závažné by následky byly.
4. Přijměte opatření. Cílem je riziko odstranit. Nejde-li to nebo ho nelze dostatečně omezit kolektivní ochranou nebo organizací práce, přichází na řadu osobní ochranné pracovní prostředky podle § 104.
5. Seznamte zaměstnance. Informujte je o rizicích, výsledcích hodnocení a opatřeních podle § 103 odst. 1 písm. f).
6. Zaznamenejte a revidujte. Doporučujeme výsledky písemně zaznamenat a hodnocení aktualizovat při každé změně, například při zavedení nové technologie, změně postupů nebo po úrazu.

Kdo hodnocení rizik zajišťuje

Úkoly v prevenci rizik zajišťuje podle § 9 zákona č. 309/2006 Sb. zaměstnavatel sám, je-li způsobilý, jinak odborně způsobilý zaměstnanec nebo jiná odborně způsobilá osoba. Kdy musí mít firma odborně způsobilou osobu, vysvětluje samostatný článek.

Proč řešit změny a úrazy

Zákon pracuje s pojmem soustavnosti. Pokud se v provozu něco podstatně změní, nebo dojde k úrazu, měly by se poznatky promítnout i do hodnocení rizik. Nepřijetí opatření proti opakování úrazů je přitom podle zákona o inspekci práce porušením, za které lze uložit pokutu až 2 000 000 Kč.

Co hrozí při porušení povinnosti

Nezajištění prevence rizik, tedy i nezajištění přijetí opatření k prevenci rizik, lze podle § 30 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, pokutovat až 2 000 000 Kč. Stejná horní sazba platí pro nedodržení povinností podle § 101 až 103 zákoníku práce. Jde o horní hranice, nikoli o částky, které by se ukládaly vždy.

Článek je obecná informace podle znění předpisů k datu ověření, ne právní poradenství. Konkrétní povinnosti závisí na vašem provozu – rádi je s vámi projdeme.

Zdroje

• Zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb. (§ 102, § 103, § 104) (otevře se v novém okně)
• Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (otevře se v novém okně)
• Zákon č. 309/2006 Sb. (§ 9) (otevře se v novém okně)

Pojmy z článku

• Hodnocení rizik a prevence rizik
• Celý slovník pojmů