Kamery na pracovišti a sledování zaměstnanců: co dovoluje § 316 zákoníku práce a co vyžaduje GDPR

8 min čtení · Znění předpisů ověřeno k 3. 10. 2026

Zákoník práce: závažný důvod a přímá informace

Podle § 316 odst. 2 zákoníku práce nesmí zaměstnavatel bez závažného důvodu spočívajícího ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele narušovat soukromí zaměstnance na pracovištích a ve společných prostorách zaměstnavatele tím, že podrobuje zaměstnance otevřenému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonických hovorů, kontrole elektronické pošty nebo kontrole listovních zásilek adresovaných zaměstnanci. Je-li takový závažný důvod dán a odůvodňuje zavedení kontrolních mechanismů, je zaměstnavatel podle odst. 3 povinen přímo informovat zaměstnance o rozsahu kontroly a o způsobech jejího provádění.

Pro sledování na pracovištích a ve společných prostorách tedy platí dvě podmínky: závažný důvod spočívající ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele a přímá informace zaměstnancům o rozsahu a způsobu kontroly. Samostatně stojí odst. 1: zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat jeho výrobní a pracovní prostředky včetně výpočetní techniky a telekomunikačních zařízení pro osobní potřebu a zaměstnavatel je oprávněn dodržování tohoto zákazu přiměřeným způsobem kontrolovat. Odst. 1 (přiměřená kontrola zákazu soukromého užívání prostředků) a odst. 2 (sledování jen ze závažného důvodu) používají různé podmínky; jak se v konkrétním případě překrývají, zákon výslovně neřeší.

GDPR: záznam, na kterém lze osoby rozpoznat, je zpracováním osobních údajů

Osobními údaji jsou veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě a zpracováním jakákoliv operace s nimi, včetně zaznamenání, uložení, nahlédnutí nebo zpřístupnění (čl. 4 body 1 a 2 GDPR). Záznam, na němž lze zaměstnance nebo zákazníka rozpoznat, proto podléhá zásadám čl. 5: zákonnost, korektnost a transparentnost; účelové omezení; minimalizace údajů; přesnost; omezení uložení na dobu ne delší, než je nezbytné pro účely; integrita a důvěrnost. Správce za dodržení zásad odpovídá a musí být schopen je doložit (čl. 5 odst. 2).

Právním základem kamerového systému u zaměstnavatele může být oprávněný zájem podle čl. 6 odst. 1 písm. f): zpracování je zákonné, je-li nezbytné pro účely oprávněných zájmů správce či třetí strany, kromě případů, kdy před těmito zájmy mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů. Čl. 88 odst. 1 umožňuje členským státům stanovit právním předpisem nebo kolektivními smlouvami konkrétnější pravidla pro zpracování údajů zaměstnanců, mimo jiné pro zdraví a bezpečnost na pracovišti a ochranu majetku zaměstnavatele nebo zákazníka; sám o sobě právním základem není. Souhlas podle čl. 6 odst. 1 písm. a) je jedním z možných základů; správce musí mezi informacemi podle čl. 13 odst. 2 uvést i právo souhlas odvolat. Trvalý kamerový systém proto doporučujeme stavět na oprávněném zájmu, nikoli na souhlasu; jde o naše doporučení, ne o požadavek nařízení.

Co musí zaměstnavatel doložit

• Informace subjektům údajů podle čl. 13: totožnost a kontakt správce, účely a právní základ, oprávněné zájmy (je-li základem oprávněný zájem podle čl. 6 odst. 1 písm. f), příjemce, dobu uložení nebo kritéria pro její stanovení, práva subjektu včetně práva vznést námitku a práva podat stížnost u dozorového úřadu. Zaměstnancům navíc přímá informace o rozsahu a způsobu kontroly podle § 316 odst. 3 zákoníku práce.
• Záznamy o činnostech zpracování podle čl. 30: účely, kategorie subjektů a údajů, příjemci, lhůty pro výmaz a popis bezpečnostních opatření. Výjimka pro organizace zaměstnávající méně než 250 osob se nepoužije, pokud zpracování není příležitostné nebo pravděpodobně představuje riziko pro práva a svobody subjektů (čl. 30 odst. 5). Pojem příležitostné zpracování nařízení nedefinuje; trvale běžící kamerový systém za příležitostný považovat nedoporučujeme a záznam o činnostech proto doporučujeme vést i organizacím pod 250 osob.
• Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle čl. 35, je-li pravděpodobné, že zpracování bude mít za následek vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob; nařízení je vyžaduje zejména při rozsáhlém systematickém monitorování veřejně přístupných prostorů podle odst. 3 písm. c). Posouzení obsahuje popis operací a účelů včetně oprávněných zájmů, posouzení nezbytnosti a přiměřenosti, posouzení rizik a plánovaná opatření (odst. 7).
• Vyřizování námitek: subjekt údajů má z důvodů týkajících se jeho konkrétní situace právo kdykoli vznést námitku proti zpracování založenému na oprávněném zájmu; správce pak údaje dále nezpracovává, pokud neprokáže závažné oprávněné důvody převažující nad zájmy subjektu nebo důvody pro určení, výkon či obhajobu právních nároků (čl. 21 odst. 1).

Jak kamerový systém zavést

1. Pojmenujte závažný důvod vyplývající ze zvláštní povahy činnosti (například ochrana hotovosti či cenného zboží nebo bezpečnost v nebezpečném provozu; zákon příklady nevyjmenovává, závažnost důvodu se posuzuje u každého provozu) a účel každé kamery; kamery bez takto doloženého důvodu nezavádějte.
2. Zvolte rozsah podle zásady minimalizace: záběr jen na místa, kde je důvod dán. Šatny, umývárny, sprchy, záchody a odpočinkové prostory doporučujeme ze záběru vyloučit; zákon konkrétní prostory nevyjmenovává, zásah do soukromí je tam ale největší a závažný důvod podle § 316 odst. 2 by se tam prokazoval obtížně.
3. Stanovte dobu uložení záznamu podle účelu (zásada omezení uložení) a zabezpečení: kdo má přístup, jak se záznamy chrání a kdy se mažou (integrita a důvěrnost).
4. Sepište informace podle čl. 13 pro zaměstnance i další osoby (zákazníky, dodavatele), umístěte je tak, aby je dotčené osoby měly v okamžiku, kdy jsou snímány, a zaměstnance přímo informujte o rozsahu a způsobu kontroly podle § 316 odst. 3; zaznamenejte, že se tak stalo.
5. Doplňte záznam o činnostech zpracování podle čl. 30 a posuďte, zda je nutné posouzení vlivu podle čl. 35; výsledek uchovejte jako doklad podle zásady odpovědnosti.
6. Nastavte postup pro námitky, žádosti o přístup k záznamu a pro předávání záznamu policii nebo pojišťovně; o každém zpřístupnění veďte záznam.

Který úřad má oblast na starosti a co hrozí

Ústředním správním úřadem pro oblast ochrany osobních údajů je Úřad pro ochranu osobních údajů (§ 50 zákona č. 110/2019 Sb.). Nařízení umožňuje za porušení základních zásad zpracování a práv subjektů údajů uložit správní pokutu až 20 000 000 EUR nebo 4 % celosvětového ročního obratu podniku, podle toho, která hodnota je vyšší, a za porušení povinností správce podle čl. 25 až 39 (tedy i záznamů o činnostech a posouzení vlivu) až 10 000 000 EUR nebo 2 % obratu (čl. 83 odst. 4 a 5).

Článek je obecná informace podle znění předpisů k datu ověření, ne právní poradenství. Konkrétní povinnosti závisí na vašem provozu – rádi je s vámi projdeme. Které povinnosti se týkají vaší firmy? Test o 7 otázkách. Všechny lhůty BOZP a PO na jedné stránce.

Zdroje

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (§ 316) (otevře se v novém okně)
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (GDPR) – čl. 4, 5, 6, 13, 21, 30, 35, 83, 88 (otevře se v novém okně)
• Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů (§ 50) (otevře se v novém okně)

Pojmy z článku

• Sledování zaměstnanců a kamery na pracovišti (§ 316 zákoníku práce)
• Celý slovník pojmů