Pracovnělékařské služby: kdy musí firma mít smlouvu s lékařem a kdy stačí praktik zaměstnance

6 min čtení · Znění předpisů ověřeno k 3. 10. 2026

Pracovnělékařské služby definuje § 53 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, jako preventivní zdravotní služby, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění pracovnělékařských prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy a nemocemi z povolání, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. Nejde tedy jen o prohlídky: poskytovatel má podle zákona na pracoviště také chodit a radit.

Kdo smí pracovnělékařské služby poskytovat

Podle § 54 odst. 1 je poskytovatelem pracovnělékařských služeb poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru pracovní lékařství. Smlouvu tedy firma uzavírá s praktickým lékařem nebo s pracovním lékařem (ambulancí pracovního lékařství), ne s libovolným zdravotnickým zařízením.

Kdy je písemná smlouva povinná

Podle § 54 odst. 2 písm. a) je zaměstnavatel povinen uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb, jde-li o práce zařazené do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté anebo je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy. Z této povinnosti zákon v písm. b) připouští jednu výjimku: jde-li o práce zařazené do kategorie první a není součástí práce činnost se zvláštními podmínkami zdravotní způsobilosti, může zaměstnavatel pracovnělékařské prohlídky, posuzování zdravotní způsobilosti a vydávání lékařských posudků zajišťovat na základě písemné žádosti u registrujícího poskytovatele zaměstnance, tedy u jeho praktického lékaře. Ostatní součásti služeb, například dohled na pracovišti nebo poradenství, pak zajišťuje, je-li to důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, prostřednictvím poskytovatele, se kterým pro konkrétní službu uzavře smlouvu.

Praktický lékař zaměstnance je podle § 54 odst. 3 povinen na základě žádosti zaměstnavatele prohlídku provést, zdravotní způsobilost posoudit a posudek vydat; pro tuto činnost se považuje za poskytovatele pracovnělékařských služeb. Změní-li se zařazení práce do vyšší kategorie než první nebo přibude činnost se zvláštními podmínkami zdravotní způsobilosti, musí zaměstnavatel podle písm. c) uzavřít novou nebo doplnit dosavadní smlouvu nejpozději do 3 měsíců ode dne změny.

Povinnosti zaměstnavatele vůči poskytovateli

Paragraf 55 odst. 1 ukládá zaměstnavateli:

• umožnit pověřeným osobám poskytovatele vstup na každé pracoviště a sdělit jim informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik, včetně výsledků měření faktorů pracovních podmínek, předložit technickou dokumentaci strojů a zařízení a sdělit údaje zjištěné při ověřování podmínek vzniku nemocí z povolání nebo pracovních úrazů,
• vést dokumentaci o pracovnělékařských službách, která se nevztahuje ke konkrétním zaměstnancům,
• při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti,
• při odeslání zaměstnance na prohlídku ho vybavit žádostí o provedení prohlídky s předepsanými údaji,
• odeslat zaměstnance na mimořádnou prohlídku, pokud o to požádal nebo pokud k tomu dal podnět poskytovatel,
• informovat poskytovatele o skutečnostech rozhodných pro prohlídky po skončení rizikové práce.

Zaměstnavatel má podle § 55 odst. 2 také právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o jeho zdravotní způsobilosti k práci. Výsledky měření hluku, prachu nebo osvětlení a hodnocení rizik tak nejsou jen podkladem pro inspektorát a hygienu, ale i pro lékaře, který na jejich základě posuzuje způsobilost.

Vstupní prohlídka a kdo ji platí

Podle § 59 odst. 1 písm. b) zaměstnavatel vstupní lékařskou prohlídku zajistí vždy, má-li být uchazeč zařazen k práci kategorie druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté nebo k činnosti se zvláštními podmínkami zdravotní způsobilosti, a to před vznikem pracovního poměru; u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jen u rizikové práce nebo u takové činnosti. U ostatních prací má zaměstnavatel právo vstupní prohlídku vyžadovat; nevyžaduje-li ji, považuje se uchazeč za zdravotně způsobilého, dokud prohlídka neprokáže opak (písm. d). Kdo se vstupní prohlídce, na kterou byl vyslán, nepodrobí, považuje se za zdravotně nezpůsobilého (písm. c).

Vstupní prohlídku hradí podle § 59 odst. 2 uchazeč; zaměstnavatel mu ji uhradí, jestliže s ním uzavře pracovněprávní nebo obdobný vztah, nedohodnou-li se jinak. Vstupní prohlídku pro posouzení způsobilosti k práci v noci hradí zaměstnavatel vždy. Ostatní pracovnělékařské služby hradí podle § 58 zaměstnavatel, s výjimkou posuzování nemocí z povolání a sledování zdravotního stavu u nemocí z povolání a po skončení rizikové práce.

Lhůty periodických prohlídek

Jak často zaměstnanci na prohlídky chodí, stanoví vyhláška č. 79/2013 Sb. podle kategorie práce: v první kategorii jen na písemné vyžádání zaměstnavatele nebo zaměstnance jednou za 6 let (nad 50 let věku za 4 roky), ve druhé kategorii na vyžádání jednou za 4 roky (nad 50 let za 2 roky), ve druhé rizikové a třetí kategorii jednou za 2 roky a ve čtvrté kategorii jednou za rok; práce s profesním rizikem jednou za 4 roky (nad 50 let za 2 roky). Podrobně v článku o pracovnělékařských prohlídkách.

Jak to nastavit ve firmě

1. Zjistěte, do jakých kategorií jsou vaše práce zařazeny a zda některá zahrnuje činnost se zvláštními podmínkami zdravotní způsobilosti.
2. Pokud máte cokoli nad první kategorii, uzavřete písemnou smlouvu s praktickým nebo pracovním lékařem; u čisté první kategorie zvažte, zda bude praktičtější smlouva nebo žádosti k praktikům zaměstnanců.
3. Předejte poskytovateli hodnocení rizik, kategorizaci a výsledky měření a umožněte mu dohled na pracovištích.
4. Zaveďte formulář žádosti o prohlídku a evidenci posudků s termíny dalších prohlídek.
5. Při změně kategorie nebo nové činnosti doplňte smlouvu do 3 měsíců.

Článek je obecná informace podle znění předpisů k datu ověření, ne právní poradenství. Konkrétní povinnosti závisí na vašem provozu – rádi je s vámi projdeme. Které povinnosti se týkají vaší firmy? Test o 7 otázkách. Všechny lhůty BOZP a PO na jedné stránce.

Zdroje

• Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (§ 53, § 54, § 55, § 58, § 59) (otevře se v novém okně)
• Vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách (§ 10, § 11) (otevře se v novém okně)
• Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (§ 37 – kategorizace prací) (otevře se v novém okně)

Pojmy z článku

• Pracovnělékařské služby (PLS)
• Celý slovník pojmů